AI a filosofické otázky

Souběžně s nástupem AI (umělé inteligence) do našich, životů vyvstávají i filosofické otázky, zda inteligentní chování vyžaduje existenci mysli nebo ho lze utvořit výpočetními metodami. Vznikly testy, které si kladly za cíl zjistit, zda umělá inteligence se opravdu chová inteligentně. Otázkou zůstává, jak definovat inteligenci pro tento případ, proto se použilo porovnání s člověkem.

V roce 1950 byl prezentován Turingův test. Test probíhá tak, že testující osoba je v oddělené místnosti a komunikuje náhodně s počítačem nebo další osobou (např. písemně). Pokud testující nedokáže rozpoznat, jestli komunikuje s počítačem nebo s člověkem, pak tato umělá inteligence splňuje Turingův test.

Myšlenku, že inteligence je totéž, co inteligentní chování, někteří zpochybnili. Uveďme si Argument čínského pokoje filosofa Johna Searla z roku 1980, experiment spočívá v tom, že osoba nemluvící čínsky je v uzavřené místnosti naplněné čínskými texty. Před místností je osoba, která dovnitř vsouvá vzkazy v čínštině. Osoba uvnitř může reagovat díky vyhledávání a porovnávání v čínských textech. Tedy mechanicky, což budí dojem, že osoba uvnitř umí čínsky. Ale i tento experiment vyvolal další námitky a diskuzi.

Co tedy očekáváme od AI?